Zajímavosti
Barikáda 2025 oživí boje z května 1945
Pražské povstání a konec 2. světové války
V květnu letošního roku si připomeneme 80. výročí událostí Pražského povstání. Je to výročí několika dnů, kdy obyčejní lidé v závěru války spontánně povstali a pustili se do boje s ještě velmi silnou okupační mocí, zprvu téměř s holýma rukama.
Po počátečních úspěších povstalců nasadila okupační správa proti Praze několik bojových skupin, vyzbrojených i těžkými zbraněmi, včetně silných jednotek SS z výcvikových prostorů i z fronty. Ty ve městě nejen bojovaly s regulérními bojovníky na barikádách, ale dopustily se také řady bezdůvodných násilností a vražd civilistů, včetně žen a dětí.
V povstání padlo nebo bylo zavražděno více než 3 000 lidí, včetně nejméně 300 vojáků Vlasovovy 1. divize Ruské osvobozenecké armády, která se zapojila do boje proti okupantům. Velká část bojů, ale i mnoho zločinů nacistů především na civilním obyvatelstvu se odehrály na území Pankráce, Kačerova, Michle, Podolí, Braníka, Lhotky, Krče a Modřan, tedy v prostoru dnešní městské části Praha 4.
I to je důvodem, proč právě městská část Praha 4 bude 8. května ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a Klubem vojenské historie Gardekorps – Praha pořádat vzpomínkovou akci Barikáda 2025. Odehraje 8. května na křižovatce ulic Táborská, Petra Rezka a Na Květnici. V tomto místě skutečně stála před restaurací Na Paloučku mohutná barikáda, přes kterou německé jednotky již neprorazily dál do centra města.
Co je Barikáda 2025?
Součástí celopražských oslav, které v letošním roce připomenou 80. výročí konce 2. světové války, bude v Praze 4 akce s názvem Barikáda 2025. Půjde o největší historickou ukázku dobových bojů v Praze s nejrozsáhlejší scénou přímo v ulicích, kde se nejvýznamnější boje Pražského povstání v květnu 1945 odehrávaly.
„Chceme důstojně připomenout osmdesáté výročí konce druhé světové války v Evropě, představit Pražanům a návštěvníkům hlavního města boje v ulicích Prahy a především vzpomenout na ty, kteří se vzepřeli nacistické tyranii,“ uvedl starosta Ondřej Kubín (ODS). „Živou připomínkou událostí z května 1945 chceme vzdát hold padlým bojovníkům z Pražského povstání i obětem zavražděným na samém konci války a připomenout nám všem, že jejich oběť v boji za svobodu nebyla a nesmí být zbytečná.“
Hlavní program bude probíhat 8. května v Nuslích, v ulicích Táborská, Petra Rezka, a také na náměstí Generála Kutlvašra a v ulici Na Květnici. Vrcholem dne bude zinscenovaný boj o barikádu, která je typickou scénou evokující květnové povstání. Veřejnosti nabídne mimořádnou možnost vidět v akci originální vojenskou techniku v ulicích velkoměsta, ale především bude důstojnou vzpomínkou na ty, kteří se postavili nacistům v boji za svobodu republiky. Velkolepou podívanou umocní dobové uniformy téměř čtyř set účinkujících, členů vojensko‑historických klubů, a přítomnost historické vojenské techniky.
Bojové scény budou promítány na velkoplošných obrazovkách, součástí historické ukázky je i zasvěcený komentář.
Po 25 letech se na místě bojů bude konat jedna z největších ukázek bojů druhé světové války na území Prahy. Poslední takto rozsáhlou ukázkou byla akce Barikáda 2005 v Braníku a dříve Barikáda 2000 v Nuslích.
Na základě zkušeností z let 2000 a 2005 očekává Praha 4 velký zájem veřejnosti všech věkových kategorií, například v roce 2005 akci navštívilo dle odhadu bezpečnostních složek a médií více než 45 tisíc návštěvníků z celé republiky a ze zahraničí.
Kromě atrakcí přímo souvisejících s připomínkou květnových událostí připravuje městská část Praha 4 i neméně zajímavý doprovodný program pro děti a mládež.
Podrobný program přineseme v květnovém vydání Tučňáku a najdete ho na webu městské části Praha 4.
Konec války očima pamětnice
Citace z deníku Anny Hněvkovské (†86),
obyvatelky Pankráce.
4. května 1945, pátek:
strhávání německých vlajek, lidé smazávali německé nápisy. Také na našich dveřích jsme zamazali nápis LUFTSCHUTZWART a nechali jen velitel hlídky.
5. května, sobota:
ve 12.30 hod. jsem zaslechla z ulice hluk. Lidé totiž zdobili okna vlajkami. Pustila jsem rádio a tam volali o pomoc k rozhlasu. Na ulicích bylo plno lidí. Rozdával se papír na vlajky. Také jsem chtěla pro něj jít, ale začalo se střílet. Němci jezdili v autech a stříleli po lidech. Bojovalo se za Janečkem u školy. Když se stmívalo, vzlétly německé „turbíny“ a bombardovaly Václavské a Staroměstské náměstí. Na Pankráci Němci stříleli z palubní zbraně.
Střechy na náměstí Hrdinů (Pražského povstání) byly poškozeny a hodně lidí zabito. Večer se vše uklidnilo. Moc jsme nespali. V rozhlase hlásili, že se od Benešova blíží tanky, a proto jsme spát ani nemohli. Celou sobotu pršelo.
6. květen, neděle:
ráno budíček ve 4 hod. střílením z děl. Šli jsme do krytu, vše potřebné s sebou. V 7 hod. přijeli Němci. Po celé ulici byly barikády na kolejích z tramvají a napříč ulicí. Několikrát Němci vystřelili, ale hlavním účelem bylo jen zastrašovat. Celou neděli vyjednávali. Dopoledne ještě pršelo, odpoledne již svítilo sluníčko. Němci seděli v obrněných autech a nás v baráku jeden hlídal.
7. května, pondělí:
budíček opět ve 4 hod. střílením z děl. Úprk do úkrytu, k jídlu s sebou zbytky od neděle. V pondělí začala teprve pravá válka. Nepřetržité střílení, špatné zprávy. Rádio hlásilo, že Němci ženou lidi z Pankráce před tankem ke Krči apod. Odpoledne začal hořet protější dům, sledovali jsme jej z krytu. Němci obyvatele vyvedli a do bytů hodili zápalné granáty. Vše končilo až pozdě večer. Zase jsme spali doma.
8. května, úterý:
opět budíček z děl. V 6 hod. ráno vše utichlo a v rádiu hlásili, že se vyjednává. V 8 hod. po vyjednávání začala střelba, ta nejprudší od začátku. Byli jsme střídavě doma a v krytu. Přes náš barák střílely minomety. Dozvěděli jsme se, že se Němci dostali k Jezerce, že tam vše hoří a je plno mrtvých. Kolem zahrady jezdily stále tanky a nepřetržitě střílely až do 9 hod. večer. Když večer vše utichlo, šli jsme do bytu a viděli kolem sebe z oken, co všechno Němci napáchali. Směrem k Jezerce byla velká zář, rohový barák Národní banky hořel a mezitím byly slyšet rány, jako když padají tašky ze střechy. Němci vyhodili do povětří skladiště zbraní na Zelené lišce. Odtud také byla vidět zář.
9. května, středa:
v 6 hodin nastalo úplné ticho a všichni věděli, že Němci jsou pryč. Rusové už byli na Hradčanech. Vyšli jsme ven. Od Krče se vracely celé zástupy lidí, kteří byli od neděle a pondělí zavřeni na hřbitově na Zelené lišce a v Masarykových domovech (nynější nemocnice Thomayerova).
11. května, pátek:
všade se slavilo, Rusové jezdili napříč Prahou a každý je nadšeně vítal. Vrátila se vláda z Košic.
Zdroj: www.pametnaroda.cz
Fakta
Květnové protifašistické povstání může být považováno za jednu z mnoha epizod 2. světové války, ale je to událost hodná obdivu. Během jediného dne vytvořilo z masy neozbrojených a po šest let brutální silou zastrašovaných a pokořovaných lidí početnou armádu s potřebnými štáby, bojovými jednotkami i týlem.
Květnové protifašistické povstání může být považováno za jednu z mnoha epizod 2. světové války, ale je to událost hodná obdivu. Během jediného dne vytvořilo z masy neozbrojených a po šest let brutální silou zastrašovaných a pokořovaných lidí početnou armádu s potřebnými štáby, bojovými jednotkami i týlem.
Květnové protifašistické povstání může být považováno za jednu z mnoha epizod 2. světové války, ale je to událost hodná obdivu. Během jediného dne vytvořilo z masy neozbrojených a po šest let brutální silou zastrašovaných a pokořovaných lidí početnou armádu s potřebnými štáby, bojovými jednotkami i týlem.
